Když má člověk svůj vlastní bazén, případně když má někoho, kdo mu umožní se oddávat radovánkám v bazénu jeho, může mít klidně i na celou letní dovolenou vystaráno. Stačí vykouknout ráno z okna, a když se tam na člověka usmívá sluníčko, stačí popadnout deku, nafukovací lehátko, zahradní křesílko nebo co já vím, co všechno ještě, a tradá k té nevelké vodní ploše.
Jak jenom je příjemné, když se tam člověk může jenom tak bezstarostně rozvalit a oddávat se sladkému lenošivému nicnedělání! Dokážete si jenom představit tu nádheru? Věřím, že ano. Určitě ano.
Ovšem… není všechno zlato, co se třpytí, jak se říká. A podobně právě zmíněnému příslovečnému zlatu není vším ani třpytící se vodní hladina. Protože jistě, i u ní je krásně, jenže…
Jenže i takový pobyt u bazénu může představovat potenciální hrozbu. Bohužel. Je to smutné, ale je to tak.
Vědí to nebo o tom aspoň mohou vědět všichni z nás. O tom, co všechno může v takových chvílích znepříjemnit člověku život. A leckdo to už zažil i na vlastní kůži.
Pokud jsme právě u té kůže, může se člověk, pokud nepoužije adekvátně ochranné prostředky (čímž tentokrát pochopitelně nemyslím prezervativy), i pěkně nepěkně spálit. Což může vést k následnému hekání, sténání, úpění a klení, jak nás taková spálená místa bolí, a v horším případě i k zoufalství ve chvíli, kdy se tímto způsobem propracujeme až k rakovině kůže.
Ovšem nemusí to dojít ani tak daleko, aby nám pobyt u bazénu zkazil náladu. Stačí si zapomenout vzít nějakou tu čepici, slamák nebo jinou pokrývku hlavy a riskujeme i úpal nebo úžeh. Což jsou dvě různé věci, jež nejeden z nás nedokáže odlišit jednu od druhé, ale jisté je to, že ani jedna postiženému jedinci neudělá dobře.
Úpal, jak nejen praví, znamená, že se prostě a jednoduše přehříváme víc, než je únosné. Dojde k narušení termoregulačního systému těla, aniž by na nás třeba dopadl byť i jen jeden jediný sluneční paprsek. Skolí nás tak prostý fakt, že jsme v příliš vysoké teplotě déle, než sneseme, že se v takovém prostředí přehnaně namáháme a zanedbáváme pitný režim. Přehřejeme se a je to tu. Bolesti hlavy, závratě, zmatenost, chuť zvracet, možná i mdloby, bezvědomí a křeče.
Za úžeh naopak mohou především sluneční paprsky, působící hlavně na odkrytý povrch hlavy. Podráždí se tím mozek a mozkové blány a po několika hodinách je nám podobně jako při úpalu, snad jen s tím rozdílem, že jsou tu bezvědomí a křeče častější.
A proto je záhodno mít se na pozoru. Užívat si, ale nepřehánět to, „mít rozum“. Jen tak strávíme léto u bazénu a ne třeba i v nemocnici.